remior
Plemeno: maincoon Datum narození: 26.8.2007 Barva: černě mramorovaný EMS kód: MCO n 22 Testy: FIV - neg. (rodiče), FelV - neg. Váha: 6.70 kg Tenhle kocourek dostal jméno po mém oblíbeném seriálovém hrdinovi Duncanu McLoadovi z rodu McLoadů ze seriálu Highlander. Byl to velký bojovník a možná i kvůli tomu jménu je Duncan takový jaký je ..... A možná by se k tomuhle kocourkovi hodil i motto: ..... už zase skáču přes kaluže ..... Duncanek je totiž od ledna zpět u nás doma. Byl nejsilnějším kotětem z vrhu a vlastně i nejsilnějším kotětem, které se nám doposud podařilo odchovat. Když od nás odcházel ve 3 měsících, vážil 3 kg a v té době vypadal spíše jako štěně než kotě. A byl samozřejmě naprosto v pořádku .......... Ze své nové rodiny se k nám ale vrátil se značnými zdravotními obtížemi, kdy nebyl schopen postavit se na vlastní nohy. Měl otoky na kolenou, ochablou a neosvalenou kostrč a zadní nožičky, nedal se pohladit, kousal kolem sebe..... Po jeho odchodu vypadalo vše skvěle, dokonce jsme z jeho nového domova obdrželi několik krásných fotografií a mysleli si, že je vše v pořádku. Ale když se Duncan vrátil k nám domů, nedokázal si dojít k misce s jídlem a pitím, do záchodku se plazil, nenechal na sebe sáhnout ..... Jeho nová rodina jej chtěla nechat operovat pro vadu kolen ?! Naštěstí nám ho ale vrátili, protože by se o něho nemohli po operaci postarat. My ho vzali na kliniku ke specialistovi s těmi nejlepšími referencemi z oboru ortopedie a ten hned při prvotním vyšetření konstatoval, že Duncan má silný zánět kloubů a okamžitě nasadil antibiotika. Podezření na zlomeninu pánve se naštěstí nepotvrdilo. Tenhle drobeček měl v té době velké bolesti, nás už si nepamatoval, stýskalo se mu po domově a nových zvířecích kamarádech, nebylo to jednoduché..... Ale výsledky se dostavovaly rychle: po třech dnech léčby vstal, za další týden dokázal vylézt na gauč a začal se mazlit, dokonce znovu předl, za další zhruba týden vylezl na škrabadlo, potom o patro výše a pak až nahoru. Každý den dokázal něco víc ..... Znovu se naučil chodit, hodně trpěl a hodně bojoval a dalo moc práce vůbec získat a pak si udržet jeho důvěru a lásku při těch několika tabletách, které jsem do něj každé ráno a večer celé dva měsíce dávala..... A kdyby ho tenkrát operovali, podle všeho by v době zánětu dostal otravu a umřel by. Ale dokázal to! A dnes mohu s klidným svědomím říci, že: z Duncana je překrásný kocour, je to šídlo střelené, lítá s ostatními fakt až u stropu (bez problémů se zapojil do naší smečky), krásně baští, přibírá a nikdo by neřekl, že před pár měsíci to bylo kotě-troska. Začátkem dubna 2008 jsme absolvovali poslední kontrolu po vysazení antibiotik u ortopeda a pan doktor měl z Duncana ohromnou radost. Na jednom kolínku má sice následky po tom prudkém zánětu, ale chodí, běhá i skáče bez kulhání a jakýchkoliv dalších problémů. A nejhlavnější je jeho chuť žít a bojovat, kterou fakt má!!!!! A podle všeho i tenhle kocourek zůstane u nás. Mezi námi lidmi, ale i mezi ním a ostatními našimi kočičáky totiž vzniklo zvláštní pouto ..... Jsi vážně hrdina Dunky a věř, že jsme se od tebe hodně naučili a děkujeme ti za to, že jsi !!!!! |
FOTO od narození / VÁHA | |
RODOKMEN (pedigree) | VÝSTAVY (shows) 3 x CAP |